6. oddíl skautek sv. Jany z Arku Kroměříž

Připomínáme:

• V pátek 11. 7. 2014 v 18:00 nakládáme v klubovnách batohy. Spacáky a karimatky nechte, prosím, zvlášť (lépe se vše nakládá).
• V sobotu 12. 7. 2014 odjíždíme. Sraz na nádraží je v 7:15. Nezapomeňte s sebou potvrzení od doktora, bezinfekčnost a kartičku pojišťovny (minimálně její kopii).

Malé shrnutí tábora od Marušky:)

RADENICE 14.7. – 28.7.2012

1.DEN

Všechno to začalo na nádraží v 7:15. Nasedli jsme do vlaku, který nás dovezl do Kojetína, kde jsme přesedli a jeli až do Brna. V Brně nám bylo oznámeno, že nás právě čeká asi hodinu a půlová pauza, takže se většina z nás rozprchla do Vaňkovky nebo do McDonald’s. Další cesta vedla do Rožné, což většinu z těch, kteří už na tábory nějaký ten pátek jezdí, překvapilo – vždyť na tábor se jezdí vždycky do Skleného! Hnáni zvědavostí, co to má znamenat jsme došli až na zříceninu Mitrov. Zde nás čekali vedoucí, kteří nám oznámili, že jsme se právě stali součástí hry The Amazing Race, která spočívá v tom, že cestujete po světě a plníte různé úkoly. Byli jsme rozděleni do týmů a dostali jsme první instrukce. Znělo tam, že musíme dojít do obce Strážek, kde budou další informace. Indicii ve Strážku jsme našli hned, ale museli jsme zjistit jméno místního kostela, a teprve potom jsme se mohli vydat do obce Mírovec – zde jsme asi dvě hodiny hledali dům s číslem 160, o kterém jsme nakonec zjistili, že se jedná o místní Jednotu. Mezitím se stihly ztratit tři skautky, které se pak pár kluků vydalo hledat, ale po půl hodině jsme se všichni našli. Cesta vedla dál – Pikárec, tak tam už jsme to začali poznávat. Vojta zde nabral nejunavenější část výpravy – převážně se jednalo o malé světlušky a zbytek pokračoval asi 10 km do tábora. My, šíleně unavení jsme se vybalili, navečeřeli se – již tradiční špagety, zazpívali večerku a šli spát.

2.DEN

Budíček v 7:00. Naštěstí nebyla rozcvička, takže jsme rychle zaběhli na latrínu, posnídali, vyzubili, nasedli na kola a vzhůru na mši do Borů. Já a Lili jsme trochu zabloudily a jely jinou cestou, ale dojely jsme prakticky stejně s ostatní částí výpravy. U kostela nám byla dovezena svačinka v podobě nektarinek, aby jsme se posilnili na cestu zpátky, protože kopec, který je na cestě do tábořiště je opravdu sebevražedný, obzvlášť, když musíte jet směrem nahoru. Když jsme se z kostela vrátili, následovala etapa MOBIL. Museli jsme složit SMSku, která opěvovala krásu českých žen a odeslat ji tak, že jsme na každé písmenko museli zvlášť běhat. Jelikož začalo pršet, museli jsme se uchýlit do kuchyně, kde jsme rovnou zůstali na oběd – Květáková polévka a smažený květák – jak originální:). Odpolední klid, etapa JEŘÁBY. Následovaly nějaké práce na tábořišti (ukazatel na latrínu, věšák na prádlo…) a večeře – chleba se salámem, který pod zelenou celtou kuchyně vypadal poněkud jedovatě. Večerní nástup, hygiena, zpívání a – spát.

3.DEN

Budíček v 7:00 nás probudil do deštivého rána. Rozcvička s Haf, která byla prodloužena o seznamovací hru i s kluky. Snídaně – chleba s marmeládou a čaj. Nástup a duchovní okénko, které vedl Johny. Družinová okénka, která se nesla v duchu “příprava na slib“. Potom jsme zaregistrovali na stožáru přilepené dopisy, a nějak jsme si vydedukovali, že to je asi součást etapy, tak jsme je rozlepili a začali luštit – protože celý dopis byl napsán v morseovce. Informace nás vedly každou družinku jinam, my jsme museli jít do lesa, kde jsme obdrželi recept na pizzu, ale nakupovat jsme mohli až odpoledne. Takže jsme mezitím poobědvali čínu(mňam!!!). Odpolední klid. Druhá část etapy – nakoupili jsme ingredience potřebné k „upečení“ pizzy – byl to recept na marcipán, a začali jsme tvořit. Pizza žlutých vypadala jako jeden velký žblebt, ale chutnala výtečně:). Po etapě různé hry, k večeři špekáčky v týpku, zpívání a vzhůru do spacáků.

4.DEN

V noci byla hrozná zima! Nicméně, rozcvička nebyla, protože pršelo. Na snídani chleba a sýrová pomazánka – mňam:). Počasí ovlivnilo i náš následující program, takže se i nástup uskutečnil v kuchyni a místo her venku jsme v kuchyni vyráběly deníky. Svačina a druhý dopolední program jsme si opakovaly zdravovědu s Pájou – budoucí paní doktorkou:). Na oběd byly oblíbené tvarohové knedlíčky s banánovou omáčkou – mňam!!! Po odpoledním klidu se písklo na etapu, ve které jsme museli vyluštit křížovku, ale slova do ní jsme museli zjišťovat pomocí různých úkolů. Třeba porazit Johnyho v páce (to skoro nikdo neudělal), porazit Páju ve hře na iPadu, Stanleyho porazit v dámě, Romana v uzlování a hodit míčky do kbelíku v určitě vzdálenosti. Tajenka zněla PAŘÍŽ. Naše družinka vyhrála!!! Pak jsme chvilku hráli frisbee a kluci museli postavit stožár, protože se nám povedlo při ranním nástupu strhnout provázek, po kterém se vytahuje vlajka. Svačina – jogurt. Druhá část zdravovědy, tentokrát s Romanem. A bojovka s názvem Města, která byla naprosto super a kterou jsme vyhráli :). Najednou se zničehonic strašně rozpršelo a my se museli ukrýt to kuchyně, kde jsme rovnou dostali večeři a dlouhou chvíli si krátili povídáním a hraním hry “hrnky“. A večerní stereotyp – nástup, hygiena, zpívání a vzhůru do podsad.

5.DEN

Středa – a ve středu se vždycky jezdí na výlet. Kluci odjížděli o něco dřív do Přibyslavi a my, holky, jsme letos jely do Žďáru n. Sázavou. Z tábořiště jsme odjely asi v jedenáct hodin a na místě jsme šly asi dva kilometry směr barokní kostel Zelená hora, který je na seznamu památek UNESCO. Tam jsme šly na WC, posvačily a prohlédly si kostel. Následoval rozchod, při kterém jsme hrály hru, kdy jsme musely kolemjdoucí prosit, aby nám nakreslili naše oblíbená zvířata. Zaběhly jsme si do Lidlu koupit něco k snědku a taky již tradičně Coca Colu Oskarovi :). Na cestě zpátky jsme potkaly kluky, kteří se taky vraceli z výletu. Všichni zpocení jsme potom šli k rybníku a následně na večeří. Na nástupu jsme se dozvěděli, že se máme na večerní program co nejextravagantněji obléci. Šlo o hru ,,Jak se doma známe“, kde jsme vytvořili páry a měli jsme 20 minut na to, abychom si s dotyčným pověděli co nejvíc informací ze tří okruhů – Já, moje rodina / Co mám, nemám rád / Co umím, neumím. Já jsem byla s Oskarem, a většinu toho času jsme si povídali úplně o něčem jiném :). Ale ve většině otázek jsme triumfovali, třeba když se po nás chtěl vědět měsíc narození, tak jsme věděli i datum a rok :). Byli jsme mezi třemi páry, které postoupily do finále. Každou otázku, kterou nám Vojta coby Leoš Mareš zadával, jsme odpověděli správně – jméno Oskarovy mamky, co bych v životě nesnědla.. . Až došlo na poslední otázku – Co by váš partner chtěl umět, ale neumí. Ostatní páry to odpověděly špatně, takže teď to bylo na nás. A my se o tomhle zrovna bavili – Oski neumí stříhat psy, takže jsme touhle otázkou vyhráli a obdrželi zubní kartáček a pastu :). Jsme nejlepší! Následovala večerka a spát. V noci nás ještě čekala hlídka.

6.DEN

Probudili jsme se do slunečného krásného dne. Ráno rozcvička a snídaně, pak jsme byli vyhnáni na dvě otýpky a družinové okénko – pokračovali jsme v přípravě na slib. Po svačině následovalo taneční okénko. Najednou jsme uviděli přijíždět auto směrem k našemu tábořišti, ze kterého se po chvíli vynořil otec Vít, který s námi strávil celý den, kdy mj. hrál s klukama baseball, pomáhal nám v kuchyni.. :). Na oběd bylo rizoto. V odpoledním klidu některé z nás využily sprchu, protože to pěkné počasí bylo opravdu škoda nevyužít. Etapa – stavění co největší Eiffelovy věže jen z přírodních materiálů. Následovala mše, při které jsem byla nemilosrdně donucena hrát na kytaru. A po mši nám náš oddílový fotograf Volt pořídil pár družinkových fotek:). Lili nám po focení řekla, že na cestě viděla hodně malin, takže jsme se s plecháčky vydaly směr maliny, zatímco kluci šli hrát již zmíněný baseball. Malin bylo opravdu hodně, nasbíraly jsme asi pět plných hrnečků, což bylo v táboře vřele oceněno. Z malinových listů jsme pak udělaly čaj. Na večerní program si měla každá skupinka připravit scénku na určité téma, my konkrétně měli – Sci-fi Salátem přátele nezískáš. Hygiena a naše sázka – dokud si bude Oski psát deník a Weva dávat do každého jídla kečup, tak já budu mít rozpuštěné vlasy. A bylo zpívání v týpku a pak už vzůru do spacáčků.

7.DEN

Budíček o 40 min. posunutý. Ale stejně nás vzbudili kluci, kteří měli budíček ála “budeme si hrát na auta“ a následujících pět minut se po tábořišti rozléhalo jakési pofiderní napodobování zvuku, který vydává motor auta. Nástup, snídaně a chystání slibového ohně – sbírání smůly, nošení chrastí.. Tohle byl celý náš dopolední program. Na oběd bylo něco jako filé a zeleninová polévka. Po odpoledním klidu následovala jedna z nejlepších etap letošního tábora. Museli jsme přepravit zapálenou svíčku (která musela zůstat zapálená po celou dobu přeplouvání) po rybníku pomocí různých užitečných věcí (plastový kelímek, PETlahve..) které byly rozházeny po lese a hlídali je žraloci v podobě vedoucích. Byli jsme první :). Posléze vyšívací okénko, chvíle volna, kterou někteří z nás strávili ve sprše, dochystávání slibáku a topinky na večeři. Po večerním nástupu jsme se všichni přesunuli k slibovému ohni, který jsme měli poprvé po devíti letech společný – holky i kluci. Slibujících bylo 11, opravdu hodně. Zde se také uskutečnil Weedyho srdcervoucí, legendární projev – uveďme jednu větu za všechny: ,,(…) a zde Ondra má veliký potenciál stát se opravdovým skautem!!!“. U ohně jsme seděli asi do půl dvanácté a pak jsme se stejně jako ostatní odebrali spát.

8. DEN

My – ,,starší holky“ – jsme vstaly o půl hodiny dřív a připravovaly jsme snídani v trávě pro naše čerstvé světlušky a skautky. Snídaně slavila úspěch :). Po nástupu jsme nasedli na kola a jeli do Radenic na brigádu, kterou městu provádíme pokaždé, když jsme na táboře za to, že můžeme vůbec využívat místní pozemek. Letos jsme sbírali chrastí. Zpátky v táboře jsme hráli psychohry s Anežkou. Na oběd byl… guláš. V odpoledním klidu jsme vyprovodili Kamču a Emču, a přivítaly Šnekovou:). Etapa, která se konala v Londýně spočívala v tom, že jsme museli dobít Tower. Třeba jsme v bludišti hledali šišku, stříleli ze vzduchovky..Po svačině se uskutečnila taky jedna z nejlepších her, jmenovala se Press. Bylo to o tom, že jsme museli dělat rozhovory s různými osobnostmi (př. Petra Kvitová, Kate Middletonová, Justin Bieber a spousta dalších..), seskládat to do článků a vyrobit časopis. Byli jsme rozděleni do tří týmů – Časopis pro důchodce, Bulvár a Sportovní časopis. Večerní program – Partička a kluci ještě pokračovali večerní hrou. Dobrou noc!!!

9.DEN

Budíček (,,Don’t worry, be happy“). Neustále pršelo. Pršelo a pršelo. Byla rovnou snídaně (vánočka a kakao) a nebyl ani nástup. Vedoucí přemýšleli, jak to udělat s kostelem, když je tak hnusně. Nakonec jsme se domluvili tak, že kluci pojedou určitě, ale holky podle toho, jak chtějí. Na kole nás jelo pět holek – já, Ňa-a, Weva, Gabra a Janička + vedoucí. Zbytek holek jel autem. Když jsme se vrátili, tak měli kluci povinnou sprchu – návštěvní den, no :). Otýpka + úklid stanů. Oběd – špíz a jakási blíže neidentifikovatelná polévka. Mezitím už začaly na tábořiště přijíždět auta rodičů, kteří přijeli navštívit své ratolesti. Jakmile se rodičové rozprchli, tak jsme hráli etapu, kde jsme odpovídali na otázky o Novém Zélandu. Holky pak šly na Želviččí okénko – házení barev na plachtu. Nástup se z neznámých důvodů uskutečnil v kroji. Večer etapa, která spočívala v tom, že jsme hráli takovou hru na způsob Activity. Vyhráli jsme:). Večerka, spát. Ale uprostřed slastného spánku k nám do stanu vtrhli vedoucí, kteří nás budili slovy ,,Vstávejte, jste na severním pólu“, což by nebylo až zas tak neuvěřitelné, protože venku opravdu taková zima byla. My tedy naprosto rozespalí a rozdrkocaní šli. V lese se hrála hra na způsob Bludičky a když jsme měli určitý počet bodů, tak jsme mohli jít k Roaldu Amundsenovi pro vlaječku, kterou jsme zapíchli přímo na severní pól, jehož cestu nám ukazovaly svíčky. Tam jsme udělali fotku a šli zpět do tábora, kde jsme ulehli a spali nerušeným spánkem až do rána.

10.DEN

Vzbudili jsme se asi o půl hoďky později kvůli noční hře. Latrína, snídaně (česneková pomazánka bez česneku:), nástup, otýpka. Následovalo super Anežčino okénko o postižených, ale my měli službu. Na oběd byl těstovinový salát – no mňam!!! V odpoledním klidu jsme lemřili ve stínu lesa, neb bylo konečně krásně!!! Odpolední etapa byla ve stylu bojovky, museli jsme v lese opisovat osmimístná čísla, ale dávat pozor, aby nás při tom nechytili divocí velbloudi. Ty čísla jsme pak nosili Romanovi. Byli jsme druzí… Svačina – jogurt. Lili si pro nás připravila vařící okénko, pekli jsme rybu na ohni, Janička si jako pravá skautka donesla gril. Kluci pak dělali bungee-running. A byla večeře – vajíčková pomazánka. A po nástupu následovalo společné zpívání u s klukama a tetování hennou (Weedy!!). Tak dobrou!

11.DEN

Budíček, rozcvička – jako obvykle. Snídaně ála chleba s medem. Na nástupu nám Roman prozradil, že se chystá dvoudeňák. Tudíž jsme si sbalili věci, vzali si svačiny a vydali se na tůru. Kluci jeli kamsi „na blbou zříceninu“, menší holky jely do Velkého Meziříčí a my, „starší“ jely na Pernštejn – 50 km! Weva hned na příjezdové cestě píchla kolo. Ty Vysočinské kopce – opravdu děsivé! Na Pernštějně jsme chvíli poseděly, posvačily a vydaly se dál na místo přespání. Tam jsme se vybalili, nachystali večeři a ulehli ke spánku…

12. DEN

Probudily nás kapky deště. Pršelo už asi tři hodiny před budíčkem, ale někteří – třeba já – k tomu byli naprosto lhostejní a spali dál. Když nás vedení vzbudilo, tak jsme se rychle sbalili a vyjeli do tábora. K našemu překvapení jsme ujeli jenom tak dva kilometry a byli už v táboře. V táboře byla snídaně a nástup. Jelikož nám počasí nepřálo, tak jsme zůstali v kuchyni a pletli náramky. Na oběd byly šunkofleky. Následovaly Anežčiny psychohry, při kterých se ale sedělo:). Weedy si pro nás po svačině (na kterou byly horalky) připravil bojovku, která se v mnohém podobala té hře Města, ale jmenovala se 3. světová válka. Naše družina byla asi poslední, protože jsme byli oslabení o Bzzdu, který držel hladovku, a nechtěl se zbytečně vyčerpávat. Potom byla příprava na etapu – zkoušeli jsme střílet z praku a trefovali různé věci, něco jako ,,Angry Birds“. Večeře. A opravdová etapa, která byla ale přerušena deštěm. Tak jsme se přesunuli do tee-pee a povídali si o Johance z Arku. Šli jsme spát a v noci hlídka.

13. DEN

…započal budíčkem v 7:00 – rozcvička, snídaně (chleba s česnekovou pomazánkou – od Punů!!). Nástup a pokračování etapy, kterou jsme předchozí večer museli přerušit kvůli špatnému počasí. Poté jsme šli na otépku. Po svačině – chutný meloun – jsme měly okénko s Aničkou a Evičkou – pleťové masky ála patlanice z ovesné kaše:). Oběd – bramborová kaše a sekaná. Odpolední klid – kecání, zevlení, žraní. Písknutí bylo jediné, co nás donutilo opustit stan – měli jsme se obléci, jako kdybychom šli na pláž. V lese jsme museli předstírat, že se opalujeme, zahrabávali jsme se do písku/jehličí, hráli volejbal.. Pak jsme se s Míšou přesunuli na přijezdovou cestu, kde jsme uviděli „nehodu“, leželo tam asi šest zraněných lidí, z toho dva v bezvědomí apod… První pomoc – nic moc. Většina by to zřejmě asi vůbec nepřežila, protože náš zákrok by jim ještě přitížil.. :D. Roman s Pájou nám pak řekli, co jsme udělali špatně. Když se to všechno skončilo, tak jsme šli do rybníka. Šneková a ostatní nás pak stáhli do rybníka v oblečení, takže to nebylo nic moc příjemného:). V táboře jsme se převlékli, a holky šly na Šnekové okénko – lakování nehtů. Další hra byla také jen pro holky, bylo to něco na způsob Honba za pokladem, akorát otázky ohledně táborníků. Na večeři byly PALAČINKY!!! Nástup, hygiena. Večerní program byl společný s klukama, poslouchali jsme hovor z odpolední zdravovědy – telefonoval Jeňa Herman. Zpívání a oddílový sněm. A pak dobrou!

14. DEN

S Wevou jsme budily budíčkem od Great Way. Rozcvička společně s kluky – hráli jsme hru Kočka a myš. Na snídani chleba s pomazánkovým máslem. Po snídani byl nástup a duchovní okénko, ale tentokrát s Romanem. Následovalo masírovací okénko pod vedením zkušené masérky Elis a druhá část oddílového sněmu. Na oběd byla čočka. Poslední odpolední klid si každý užil podle svého gusta, někdo spal, někdo chodil v bahně, někdo si četl.. A poslední etapa – osobně jsem od toho čekala víc. Měli jsme nasbírat co nejvíc písmen a podle hry SCRABBLE sestavit slova. Naskytly se i nějaké perličky – třeba žuchy, olizy.. :) A koupání v rybníku – tentokrát ale v plavkách:) Myli jsme si vlasy Weedyho šampónem, potápěli se, navzájem se topili.. Po koupání si každý mohl zvolit program podle svého – ringo, frisbee.. Večeře – krupicová kaše. Poslední nástup letošního tábora se uskutečnil v krojích, ale vyhodnocení a diplomy se rozdávaly až večer u slavnostního ohně. Následovala volná zábava.. hráli jsme na kytaru, zpívali, povídali.. A pak už vzhůru do posledního táborového dne.. Bohužel…

15. DEN

Když nás v 8:00 vzbudilo ,,Je jaká je“, tak jsem si uvědomila, že takhle to slyším naposledy za letošní rok. Že dneska naposled půjdu na latrínu, že dnes se naposled budu procházet bosky v bahně… Na snídani byl chleba se salámem a přišlo na řadu balení. Poslední práce na tábořišti, vysbírávání odpadků, nakládání zavazadel do Walibuku. Vyzvednutí svačiny a.. konec. Poslední pohled na naše krásné tábořiště a odchod do Skleného. V Brně rozchod, navštívili jsme již tradičně McDonald’s a ve vlaku jsme vzpomínali.. Všechno už začalo nasvědčovat tomu, že tohle už brzo skončí. Takže jsme na celý vlak spustili Vysoký Jalovec, naposledy se obejmuli, prohráli jsme hru, vzali si svá zavazadla a odpochodovali do svých čistých a civilizovaných domovů…

Poslední dobou byl tento web „trochu“ u ledu, ale je na čase to změnit. Postupně budou aktualizované celé stránky, aby zase mohly aktivně sloužit. Také náš oddíl pořádá od září nábor nových členek, takže pokud máte ve svém okolí zvídavé děvče, které by chtělo začít chodit do skautu, poznat nové kamarádky, jezdit na tábory, něco nového se naučit a zažít tak nám dejte vědět. :)

Opět se nám blíží tábor, proto je vhodné připomenout základní informace.

Tábor se koná u rybníka Kříšťany v Radenickém lese 2,5 km od obce Radenice, okres Žďár nad Sázavou.

Nakládání batohů na tábor je v pátek 16.7.2010 v 18:00 u kluboven.

Odjezd 17. 7. 2010 – sraz v 7:15 před vlakovým nádražím v Kroměříži. Zde je nutné odevzdat potvrzení o bezinfekčnosti s datem 17.7.2010, lékařské potvrzení a průkazku zdravotní pojišťovny.

Návrat je plánován na sobotu 31.7.2010 v 16:34.

Návštěvní den je v neděli 25.7.2010 od 13 do 16 hodin.

Adresa tábora :

Skautský tábor střediska Polárka

Jednota Radenice

Radenice 32

pošta Žďár nad Sázavou

591 01

Kontakt na vedoucí: 732520879 pro případ naléhavé potřeby, volejte večer mezi 19-20 hodinou

24.4.2010 jedeme na IVANČENU:) takže sraz 6:35 na vlakovém nádraží, s sebou peníze, pláštěnku, dobrou obuv a oblečení, jídlo na celý den. Vrátíme se ve večerních hodinách. Bližší info na 731563544. Těšíme se na vás :)

Velká pochvala všem světluškám a skautkám, které svým vystupováním zpříjemnily večer:) Bylo to moc pěkné. A opravdu velký dík patří všem, které se podílely na tom, aby ples klapal a zapojily se do pomáhání:)

Termín placení registrace se velmi blíží. Rádkyně vám dají na družinovkách papírek s informacemi pro rodiče. Ten prosím předejte, protože je nutné,aby poplatek 600,- byl zaplacený nejpozději do 23.1.2010 Terezce Součkové. Prosím dbejte na to, aby to bylo v čas. děkuji :)

Letos bude vánoční oddílovka v pátek 18.12.2009  v 18:00 hodin v klubovně. Příjďte vánočně naladěné a přineste malé dárečky pro ostatní. Bližší info se dozvíte od svých rádkyň. :)

Od prosince se kvůli deštivému počasí a očekávanému sněhu budeme v klubovně PŘEZOUVAT !!! vemte si papuče s podrážkou, ať vás nezebou nohy :)